česky - english - по-русски - française - deutsch
AutoasistvseOvinu.czAutoelektrikaE-motorsportVACHTA.CZ
<< Zpět na archív

Hrad Rábí a okolí

(14.8. 2008)
Pohled z dondžonuÚvodem o středním Pootaví


Jádro středního Pootaví, rozkládajícího se mezi starobylými městy Sušicí a Horažďovicemi, tvoří široké údolí kolem Žichovic s majestátním Rábím, největší českou hradní zříceninou. Řeka Otava představuje osu nivy, z níž na obou březích vystupují hřebeny nevysokých kopců o nadmořské výšce kolem šestiset metrů. Údolí se otvírá jako brána u Čepic. Otava nabírá na síle, neboť se prudčeji svažuje mezi levobřežnými vrchy Pumperkem, Čepičnou a Chanovcem a pravobřežnými Bubečnou, Křešňovcem a Kočím břehem. Vlnité břehy ustupují pozvolna stranou, aby se po pár kilometrech v jiné podobě k řece znovu přiblížily a kotlinu uzavřely. Za Bojanovicemi se téměř k sobě dostávají na levém břehu Plešivec a na pravém Radvanka s velkým vápencovým lomem, Svitník a Pučanka. Nedaleká památná Prácheň již dává tušit krajinu horažďovickou.


Střední Pootaví se pyšní bohatými a slavnými dějinami. Nepatří do nich jen Rábí nebo krásný žichovický renesanční zámek.

Už v dávnověku se v korytě Otavy shýbala nad pracími pánvemi záda rýžovníků hledajících v náplavách písku zrnka zlata. Příchozí keltské rody se jako první v dějinách regionu tady natrvalo usídlily. V okolí zbudovali několik větších i meších útočištných hradišť volených a budovaných strategicky tak důmyslně a dokonale, že jejich poloha vyhovovala i jejich pozdějším obyvatelům. Jižním směrem v dáli zahlédneme Sedlo, na jehož vrcholu, 902m.n.m , stávalo hradiště nejmohutnější a do dnešní doby tam jsou znatelné pozůstatky. Další neomylně vystopujeme podle zůstavších typických terénních znaků v okolí Čimic, Žichovic, Rabí, Strašína, Džbánu nebo Ústalče. Z Hradiště se vyvinul později hrad na Práchni. Dnes je to zřícenina schovaná v lese.

Do dějin slovanského osídlování se významně zapsaly tři historické jevy. Jeden podává zdejší Pootaví jako hraniční území mezi Slavníkovci a Přemyslovci. Druhým se stala samotná existence Práchně, v raném středověku pevného hradu a správního centra ohromné oblasti od Netolicka až po Bozeňsko (kolem Rožmitálu pod Třemšínem). Třetím prvkem je existence nezamyslického újezdního kláštera , předpokládaná od počátku 11.století. Klášter založili jako svůj poboční benediktinští mnichové z pražského břevnovského kláštera. Střední Pootaví protínaly první významnější obchodní stezky a kraj tvořil široký hraniční pomezí pod hlubokými a téměř neproniknutelnými šumavskými hvozdy. Klášterní kolonizace vytvořila vyšší stupeň správy. Díky opisu darovací listiny břevnovskému klášteru z roku 1045 – samotná listina je mnohem starší – se dozvídáme jména řady vsí i jiné poznatky ze života v 11. století.

S nástupem světské šlechty přejímající správní prvky poněkud ustupuje význam klášterů, které si ponechávají charakter organizování duchovního života, kultury a vzdělanosti. Zde sehrál nezamyslický újezd vůdčí roli daleko široko.

S rozšířením vlivu světských feudálů spojujeme existenci malých hrádků na džbánu mezi Vlkonicemi a Buděticemi, tzv. Krahulčic u Strašína, pochopitelně Práchně a předpokládaných tvrzí v několika větších okolních vsí. S vrcholným středověkem teprve přicházejí sláva a posléze pád rábského hradu.

Hrad Rábí

Roku 1380 je již znám z písemností hrad Rabí. Majiteli byli páni Švihovští z Rýzmberka. Toho roku vládl na Rábí Půta Švihovský z Rýzmberka. V držení rodu bylo Rabí až do roku 1549. Za vlády vihovských byl osadě pod Rábím udělen statut města, za jejich panování byl dvakrát dobýván husitskými vojsky. Po zničení nezamyslického kláštera Husity převzali Švihovští správu majetku klášterního újezdu. Roku 1525 opat Jakub prodal správcům první část újezdu, o pět let později opat Matěj odprodal zbytek. Tím zaniklo břevnovské zboží v Pootaví.

V roce 1549 koupil panství Rabí Jindřich Krumpach na Milčí a Helfenburku. Prodávající Vilém Švihovský si ponechal pouze část kolem Žichovic, kde starou zemskou tvrz chtěl postupně přebudovat na zámek. Zadlužený Krumpach již za osm let prodal panství Rabí Diviši Malovcovi z Libějovic. Ten po dvou letech prodal Rabí velmoži Vilému Vokovi z Rožumberka.

14.ledna 1570 zakupují panství rabí Chanovští. Kupní smlouva zní na 2500 kop grošů a uvádí mimo jiné Rabí se dvěma městy,Bojanovice s Mlýnem,poplužní dvůr pod zámkem, sladovnu a právo na část řeky Otavy. Kupujícím byl Adam Chanovský z Dlouhé Vsi a na Chanovicích. Mezi příslušníky rodu došlo několikrát ke změně v držení panství. V začátku třicetileté války bylo Rabí dvakrát vydrancováno cizími vojsky. Z doby po třicetileté válce, kdy došlo k dalšímu dělení majetku mezi Chanovskými, uvádějí např. smlouvy podíly. Jindřich chanovský získává na hradě velkou světnici vedle klenuté síně, světničku, síň klenutou, dvě kanceláře, světnici poklovanou (bývalou kapli), dlouhou komoru, dvě menší komory, zelenou světnici s komorou, světnici žlutou, světnici nad Žižkovou branou s komůrkami a sklípkem, světnici nad maštalí s kanceláří, sklepy, dva lochy a velkou maštal, polovinu poplužního dvora, ovčín, štěpnici, kořennou zahradu pod příkopy, část pivovaru, polovici mlýna, část města Rabí a ves Bojanovice.

Po téměř 140 letech se panství znovu prodává. Novým vlastníkem je od roku 1708 Jan Filip, hrabě z Lamberků , kardinál a arcibiskup pasovský. V roce 1720 hrad vyhořel a stal se neobyvatelným. Lamberkové pak za sídlo zvolili Žichovice.

Důležitými změnami ve feudálním majetkovém systému se potom staly rok 1781 se zrušením nevolnictví a rok 1848 se zrušením poddanství a robotních povinností. Změny se výrazně projevily i v životě obce Rabí.

V roce 1919 se za symbolickou jednu korunu nové československé měny stal vlastníkem hradu Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Od roku 1945 je majitelem hradu stát.


                                                                                                      Tento článek vznikl díky Panu Milanu Pokornému ze
                                                                                                                                                            SušiceFaceBook FaceBookGoogle GoogleJagg JaggLinkuj Linkuj
Provozovatel portálu: Jiří Vachta jiri@vachta.cz; mob: +420 739 229 447