česky - english - по-русски - française - deutsch
AutoasistvseOvinu.czAutoelektrikaE-motorsportVACHTA.CZ
<< Zpět na archív

Veselý Kopec

(14.8. 2008)
Vysočina soubor lidových staveb a řemesel


Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v typickém krajinném prostředí nad úvalem řeky Chrudimky. Byl osídlován pravděpodobně od 14.století v souvislosti se sousední osadou Svatý Mikuláš. První podrobnější zpráva z roku 1653. Dnes Veselý Kopec tvoří hlavní skupinu Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina, ve kterém jsou uchovány ukázky typických zemědělských staveb a staveb na zpracování zemědělských produktů. Záchranné práce na Veselém Kopci se provádějí od roku 1970. Nalezneme tu Statek z Hlinska – zemědělskou usedlost s typickou hromadnou zástavbou dvora, obklopeného samostatnými objekty převážně z 18.století. Dvorem prochází veřejná cesta =

- a) obytný dům s lomenicí nad průčelím uzavírá dvůr usedlosti z východní strany. Vstupní expozice v roubené části informuje o sběrné oblasti, vývoji zdejších staveb i o způsobu jejich záchrany.
-
b) Sýpka postavená proti světnici obytného domu, aby byla pod dohledem. Obilí se ukládalo do suchého půdního prostoru. Dole bylo uskladněno nářadí, šrot a odložené věci.

c) výměnek s chlévem je bez vytápění, na zimu byli výměnkáři s mladými v jediné vytápěné místnosti obytného domu. Chaloupka bývala i čeledníkem obývána celoročně. Chlév pro dva kusy dobytka a telátko je s výměnkem spojen pozorovacím okénkem .

d) Ovčín. Ovce po pastvě byly zaháněny do otevřeného prostoru, v zimě byly v uzavřené části. Objekt ve dvacátém století sloužil již jen jako kolna pro zemědělské nářadí.

e) Stodola s výrazně nadvýšeným vjezdem, typická pro Hlinsko. Podél mlatu je z obou stran zádění – přístodůlek. Tady začíná ukázka zemědělského nářadí a pokračuje v dalších objektech podle historického vývoje.


Zvonička z Jeníkova – ukázka jedné z nejmalebnějších drobných návesních zvoniček Hlinecka, stavěných po roce 1754, kdy císařovna Marie Terezie vydala příkaz o vyhlašování poplachu úderem na zvon.

Chalupa drobného zemědělce z Lezníku – představuje čtyřbokou zástavbu dvora, typického pro Poličsko. Dvorek je ze všech stran zastavěn na sebe navazujícími budovami se sýpkou a pavláčkou nad vjezdem. Expozice této usedlosti dokumentuje život a práci menšího rolníka z poloviny 19. století. Ve světnici je umístěn tkalcovský stav datovaný 1830 a další nářadí potřebné ke tkaní ze lněného vlákna. V síni pod komínem se vařilo na otevřeném ohni, kamna sloužila pouze pro vyhřívání světnice. Vpravo je komora k ukládání potravin, šatstva a také se zde spalo.

Čtrnáctiboká stodola ze Sádku – Vzácná ukázka polygonální stodoly, jediné s tímto počtem stěn u nás. Byla postavena ve druhé polovině 17. století. Na novém místě je využita pro ukázky starých venkovských vozů a saní. Stodola je doplněna dřevěným žentourem z Herálce od Gregorů.
Zemědělská usedlost č.p. 4 Pilných

Je jedním z nejstarších dokladů roubených usedlostí Železných hor. Stojí na původním místě pravděpodobně od začátku 17. století. Od 18. století patřila vrchnosti ve Svobodných Hamrech jako ,,poloviční grunt“ /menší statek/

a) Obytná část a hospodářské křídlo /soukromý objekt/. Dům s jedinou vytápěnou místností, síní a komorou. V hospodářském křídle je v přízemí chlév, nad nimi prostorné, pravděpodobně chmelařské komory spojené pavláčkou /chmel se zde pěstoval do 19.století pro dřevíkovský pivovárek/. Nad komorami je sýpka na obilí. Hospodářské křídlo končí stodolou krytou doškem, která do roku 1877 stála kolmo k cestě, kdy byla párem volů souseda Fouska posunuta do dnešní polohy.

b) Haltýř /soukromý objekt/ postavený na pramenu vody je od nepaměti součástí usedlosti. Má dva prostory: v otevřené části je studánky, v části zamykatelné dřevěným zámkem vlastní haltýř. Zde se na dřevěném roštu ve vodě chladily potraviny, hlavně mléko po dojení.

c) Suška lnu: pazderna. Původní pazderna zde stála do roku 1910. Nynější je sem přenesena od Daleckých ze Všeradova. Je vybavena původním nářadím na zpracovávání lnu /drhleny, trdlice, vochle/ a na zpracování lněného semene /valach/ . V době roboty musela usedlost č.4 odvádět vrchnosti šest štuk příze zdarma. Pazderny sloužily také k bydlení nejchudších vrstev venkovských rodin. Ještě ve dvacátých letech našeho století v této sušce žila devítičlenná rodina. Sušení lnu se v této sušce provádělo do roku 1918.

Suška na ovoce ze Stříteže u Skutče

Byla postavena na okraji Klapalova sadu na začátku 19. století. Ovoce /švestky, jablka, hrušky/ se sušilo na dřevěných roštech – lísách, uložených nad vodorovným výhřevným kanálem. Na Hlinecku, kde se ovoci nedaří, se sušívalo pouze v pecích na chleba a na kamnech. Nedaleko sušky jsou umístěny klátové úly od Dvořáků z Předhradí.


Hájenka z Kozojed u Chrudimě

Byla postavena pro hajného Auerspergského panství v 18. století. Je to typický tříprostorový dům se světnicí, síní a komorou. Prostory jsou využity k provozním účelům Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina.

Vodní pila z dolní Sloupnice

Na původním místě byla postavena v roce 1854 vedle Hlávkova mlýna. Pohon do roku 1934 kolem na vrchní vodu, potom turbínou mlýna. Jediný řezný list je umístěn vodorovně, což mělo oproti pilám se svislým listem tu výhodu, že mohla řezat na obě strany i klády s velkým průměrem. Posun vozíku s kládou byl zajišťován poměrně složitým zařízením pomocí převodů a spojek. Na původním místě pila pracovala do roku 1950.

Vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné

Stála u zemědělské usedlosti u Lopourů, kde byla používána do roku 1936. První zprávy o ní jsou z konce 18. století. Pohon vodním kolem zajišťoval zvedání stup na drcení lněného semene, které se pak ohřívalo a mačkalo v mohutném ručním vřetenovém lisu. Vodní síla byla dále využívána k pohonu zemědělských strojů /mlátička a šrotovník/.

Veselokopecký Mlýn , Varna povidel a stupník

Původní mlýn byl postaven v 16. století za pánů ze Slavíkova jako mlýn o jednom kole, jednom složení a stoupě. V 18. století, kdy dvorem procházela rušná Moravská silnice, bylo při mlýnu pekařství a hospoda. Mlýn vyhořel v roce 1909 a zůstal v troskách. Jeho obnova byla provedena v roce 1977 přenesením objektu stejného typu a rozměrů z Oldřetic u Skutče.

a) Mlýn má jedno obyčejné české složení poháněné kolem na vrchní vodu z náhonu od Jančourského potoka. Při mlecím zařízení je stoupa na výrobu krup. S mlýnicí sousedí šalanda, která v malých mlýnech byla zároveň dílnou. Obytná část mlýna sestává ze světnice s chlebovou pecí a kamny, z komory a černé kuchyně.
b) Varna povidel z Kleštic je k mlýnu připojena tak, jako na původním místě, kde pracovala do roku 1929. Pomocí dřevěné transmise se uvádí do pohybu míchadla ve třech kotlích. V prvém kotli se švestky rozvařovaly a pak na sítě odpeckovaly. Harmonika připomíná obecního policaitja, který na ní přes noc hrál, aby se neusnulo.
c) Stupník na tlučení třísla je také z Klešic od Korábova mlýna a jeho chod zajišťoval speciálně kovaný řetěz, který přenášel pohyb ze hřídele mlýnského kola na hřídel stupníku. Tři stoupy dole okované, tloukly suchou smrkovou kůru, která byla dodávána koželuhům. Koncem 19. století bylo toto zařízení zmodernizováno tím, že na půdě kůru řezala soustava kotoučových pil, mezi nimiž byly ozubce k trhání kůry. Stupník pracoval do začátku našeho století.
d) Sekernická dílna sekerníků Vondráčků z Dachova je uložena do roubené kolny z Oldřetic. V dílně je šestiramenný kříž „štok“ na výrobu vodních a palečních kol, dřevoobráběcí šlapací soustruh, hoblice, obřeznice a dřevěný kufřík pro drobné nářadí se jménem Jana Vondráčka. Dílna byla používána do padesátých let našeho století.


Kromě Veselého kopce můžete navštívit i další zajímavé stavby tohoto typu v nedalekých vesničkách Možděnice, zde naleznete kovárnu z poloviny 18. století, Rumpál ze Skaly, Žejdlíkovu truhlářskou dílnu, Kolářskou dílnu, Bednářskou a pumpařskou dílnu z Hlinska a starou Možděnickou školu. V obci Dřevíkov roubenou chalupu a židovský hřbitůvek a v obci Svobodné Hamry vodní kovací hamr a mlýn, Hamerskou hospodu, chalupu akademického malíře Františka Kována, Hamerský zámeček ze 17. století. Návštěvu těchto míst vám vřele doporučuji, aspoň na chvilku se vrátíte do časů beze spěchu a moderních vymožeností. Tato místa jsou i velice vhodná pro rodiny s dětmi.FaceBook FaceBookGoogle GoogleJagg JaggLinkuj Linkuj
Provozovatel portálu: Jiří Vachta jiri@vachta.cz; mob: +420 739 229 447